අප විශ්වයේ තනි නොවේ (3.): එක්සත් ජනපදය හා විදේශීය ආයතනය අතර ඔරියන් ඔන්සන් සිට

01. 02. 2018
Exopolitics, ඉතිහාසය සහ අධ්‍යාත්මිකත්වය පිළිබඳ 6 වන ජාත්‍යන්තර සමුළුව

O události z července 1947, kdy v poušti v Americkém státě Nové Mexiko havarovalo mimozemské plavidlo, četl kdekdo. Nebudu ji ani já rozebírat; spíše se zaměřím na následující exkluzivní popis smlouvy z roku 1954.

7.7.1947 začala tajná operace, jejímž úkolem bylo získat a prozkoumat trosky havarovaného mimozemského korábu. Při leteckém snímkování místa katastrofy byla objevena těla čtyř tvorů podobných člověku. Podle přísně tajného memoranda, které poslal tehdejší ředitel CIA prezidentovi USA, se sice tito hosté z vesmíru zevnějškem lidem podobají, ale biologické a evoluční procesy, které je zformovali, se zcela jasně liší od těch, které pozorujeme při vývoji Homo sapiens.

24.9.1947 prezident Truman vytvořil přísně tajnou vědeckou-výzkumnou skupinu මැජස්ටික්-12, podřízenou přímo a pouze prezidentovi USA. Od té doby členové výboru nejen pečlivě zkoumají fenomén UFO, ale dělají také všechno možné pro zesměšnění a diskreditaci tohoto tématu v očích veřejnosti. Časem prý do něj vstoupili vedle vědců i někteří političtí činitelé a představitelé CIA. Americký badatel Milton Cooper, který měl díky své službe v rozvědce vojenského námořnictva přístup k tajným informacím, tvrdí že MJ-12 byl svého druhu „tajnou vládou USA“.

V období od ledna 1947 do prosince 1952 došlo ke zřícení alespoň 16-ti mimozemských objektů a bylo nalezeno 65 mrtvých a jeden živý mimozemšťan!

V roce 1953 američtí astronomové zachytili v kosmu poměrně velké objekty letící k Zemi. Napřed se domnívali, že to jsou asteroidy, ale za chvíli bylo jasné, že se k nám přibližují cizozemské koráby. Když se ocitli na hodně vysoké oběžné dráze na rovníkem, Američanům se pomocí binárního kódu návštěvníky kontaktovat. Pak hosté z vesmíru přistáli v roce 1954 na základně Hollowman v Novém Mexiku u Alamogorda. Mimo jiné řekli, že přiletěli z červené hvězdy, která se nachází v souhvězdí Orion. Jejich planeta umírala a zůstat na ní bylo nebezpečné.

Druhá skupina cizinců z Orionu přistála na základně Edwards v Mohavské poušti v Kalifornii. Tentokrát byla historická událost předem zorganizována, byly vypracovány podmínky dohody mezi námi a ET. Sám prezident Dwight Eisenhower se s nimi setkal tváří tvář a přijal jejich prvního mimořádného velvyslance jménem Kirill. Naneštěstí pro skeptiky byla obě přistání natočena a filmy se uchovaly až dodnes. Dohoda zabezpečovala, že se vesmírní hosté z Orionu nebudou vměšovat do pozemských věcí. Pobyt delegace na Zemi bylo rozhodnuto držet v naprosté tajnosti. Za to nám představitelé tohoto druhu přislíbili pomoc při rozvoji vědy a techniky. Byl vysloven souhlas s tím, že návštěvníci mohou unášet lidi za účelem lékařských výzkumů a pozorování, za podmínek, že lidem nebude učiněno žádné příkoří a že je budou vracet na místo únosů s „vymazanou pamětí“. O svých pokusech s lidmi musí cizinci z Orionu pravidelně referovat výboru Majestic-12!!

Promněte si oči, přečtěte si raději ještě jednou výše napsaná slova. Ne, bohužel jste se nepřehlédli. Mám ještě pokračovat, nebo jste už dost vylekaní. To sice primárně nebylo mou prioritou, ale kdo čte mé články, zná už dost dobře důvody mého publikování…Tak tedy budu ještě pokračovat. Dotáhnu to až do konce.

Smluvní strany se také dohodli, že na území USA bude vybudováno několik tajných podzemních základen a laboratoří jak pro entitu z Orionu, tak pro společné americko-mimozemsko použití. Mimochodem, tyto podzemní základny stále existují. V roce 1969 došlo v jedné z tajných podzemních laboratoří v Dulce ke střetnutí, které mělo fatální následky pro mnoho elitních amerických vojáků. Proti zbraním návštěvníků byli naše vojenské prostředky neúčinné. V tomto konfliktu zahynulo 66 lidí ze speciálních jednotek a rukojmích. Protože se ale obě strany potřebovali, vztahy, i když napjaté, se brzo obnovili. Více o konfliktu v Dulce a statečném Phillu Schneiderovi naleznete v mém novém seriálu „Tragické Randevous s ET“.

Členové výboru MJ-12 se usadili ve státě Maryland ve středisku jménem Příměstský klub. Dostat se tam bylo možné jen ze vzduchu po absolvování mnoha nejpřísnějších prověrek. Elity z MJ-12 realizovali několik programů spojených s navázáním vesmírných kontaktů. Jedním z nejzajímavějších byl projekt Vodnář, v jehož rámci se zkoumalo dosavadní působení mimozemšťanů na lidstvo v průběhu posledních 25 000 let. Hosté z Orionu tvrdí, že oni vytvořili Homo Sapiens cestou „hybridizace“. Mimo jiné mohou vytvářet holografická zobrazení i se zvukem a demonstrovat libovolnou etapu z lidské historie. Uvedu ještě jednu pikantní podrobnost. Každému čtyčicátému člověku prý cizí entita zavede do mozku miniaturní zařízení o rozměrech 40×80 mikronů. To jim pak samozřejmě dovoluje plně kontrolovat jeho myšlenky a chování. Pro skeptiky a nevěřící – mám fotky a jména doktorů, kteří lidem, co nikdy nebyli na operaci, vyjmuli z různých míst na těle miniaturní destičky z nanomateriálu, které přijímali a vysílali signál – neznámo odkud, neznámo kam! Pro dokreslení mých slov a mých tvrzení můžu klidně připojit i věty odborníka na jadernou fyziku Stantona Friedmana: „Jsem po mnoha letech bádání přesvědčen, že nejen vláda USA tají vládu o tom, že některá UFO jsou skutečně řízenými stroji mimozemského původu“.

Odvolává se i na výzkumy kanadského ufologa V. B. Smithe, který už v 50. letech 20. století vedl jednu z nejaktivnějších skupin zkoumajících UFO. Od spolupracovníků kanadského velvyslanectví ve Washingtonu dostal Smith informaci, že „létající talíře“ skutečně existují a že všechny informace o nich jsou v USA utajeny přísněji, než data o vodíkových bombách. Americký jaderný fyzik nepochybuje, že vlády vědí o cizích entitách mnohem více, než říkají veřejnosti. Právě ony mají nespočet důkazů, že velký počet UFO jsou skutečně umělými objekty cizího původu. Ale veřejnost tyto informace nedostane. Pro vlády je přirozené, že elitní vědci o nich shromaždují údaje, zkoumají trosky a drží vše v tajnosti, aby se objevené informace nedostaly k potencionálnímu protivníkovy.

Myslím si, že v této chvíli mi Friedmanova slova mluví z duše. Po mnohaletém zkoumání (cca 40 let) jsou mé myšlenkové vývody totožné. V dalším díle si můžete přečíst o ne zcela vlídném chování k lidem z Venezuely i Evropy.

අපි අවකාශයේ තනියම නොවේ

මාලාවේ තවත් කොටස්