පුරාණ මෙසපොතේමියාවේ ස්වර්ගීය මාර්ග (කථාංගය 3)

10. 01. 2020
Exopolitics, ඉතිහාසය සහ අධ්‍යාත්මිකත්වය පිළිබඳ 6 වන ජාත්‍යන්තර සමුළුව

Létající chrám Keš

Nejbarvitějším popisem létajícího chrámu, ba přímo létajícího města je oslavný hymnus na chrám Keš, který byl sídlem bohyně Ninchursangy známé též jako Nintu či Ninmach. Tato bohyně porodů měla na starosti stvoření veškerého života a především lidí. Byla to paní hor (jak lze přeložit její jméno) která figuruje v řadě mýtů. Často stojí po boku Enkiho, boha moudrosti podle jehož plánu stvořila první lidi a s bohem Enlilem, vládcem bohů, zplodila božského hrdinu Ninurtu, který se utkal s mocným netvorem Asagem ohrožujícím řád světa a samotné bohy.

Bohyně Ninchursanga – stvořitelka lidí

Nejstarší texty oslavující chrám Keš byly objeveny na nalezišti Abu Salabích a jsou datovány zhruba do poloviny 3. tisíciletí. Řadí se tak mezi nejstarší literární památky starověkých Sumerů spolu s texty jako jsou Rady Šurupakkovy nebo krátké básně oslavující jednotlivé bohy nazývané odborníky Za-mi hymny. Celá kompozice byla pečlivě opisována až do starobabylonského období, tedy téměř po tisíc let. Samotná lokalita města, ve kterém se chrám nacházel, nikdy nebyla přesně identifikovaná, i když jej někteří odborníci spojují s lokalitou Tell al-Wilayah. Pokud je však pravda to, co naznačují starověké texty, totiž, že se jednalo o létající, kosmické plavidlo, není tento fakt vůbec překvapující.

Dobrý příbytek vznášející se na nebesích

Skladba začíná prologem, ve kterém Enlil vychází ze svého příbytku a rozhlíží se po krajině, která mu vzdává hold. Keš “pozvedl hlavu” a Enlil na něj pronesl chválu, která je obsahem tohoto hymnu. Chrám samotný byl údajně navržen samotnou bohyní Nisabou, v jejíchž kompetencích byly mimo jiné geometrie, matematika, psaní a astronomie. Byla přední vědkyní sumerského panteonu, která podle starověkých textů drží v ruce tabulku z lapis lazuli na které jsou vyobrazena souhvězdí. Dále následuje výčet tradičních epitetů přisuzovaných chrámům ve kterém je zdůrazněn význam vyvýšené plošiny. Chrám samotný je přirovnáván k hoře, která ční do nebes. Text je řazen do jednotlivých částí nazvaných „domy‟ a již ve druhé části je uvedeno následující:
„Dobrý příbytek, postavený na dobrém místě, příbytek Keš postavený na dobrém místě, vznášející se na nebesích jako knížecí bárka, jako svatá bárka opatřená … branou, jako nebeský člun, plošina všech zemí!‟
Text zdůrazňuje, že chrám Keš se vznáší v nebesích a přirovnává ho k nebeském člunu (sumersky ma-anna), na kterém ve slavném mýtu „Inana a Enki‟ unikla Inana se všemi božskými principy (ME), kterými ji obdaroval opilý Enki. Mimo jiné je v této části hymnu uvedeno, že chrám “řve jako vůl, bučí jako divoký býk” což naznačuje, že tato stavba vydávala ohromující hluk. Hlučnost je často spojována rovněž s bohy nebo božskými projevy stoupajícími nebo sestupujícími z nebes, jak dokládají různé popisy v židovsko-křesťanské Bibli, ale i v jiných tradicích.

Neskutečné rozměry

Třetí část je velmi těžce rozluštitelná, neboť obsahuje četná přirovnání, která modernímu čtenáři nemusí být zcela jasná. Začíná vyměřením chrámu, který má “na svém horním konci 10 šarů, na svém dolním konci 5 šarů; dům, na svém horním konci 10 bur, na svém dolním konci 5 bur!”
Pokud se nejedná jen o nadsázku starověkých písařů, kteří chtěli zveličit impozantnost této stavby, znamenalo by to, že má tato úctyhodná konstrukce tvar obráceného komolého jehlanu o ploše 360 m2 (necelých 19 x 19 m) na horním konci a 180 m2 na dolním konci a zároveň nepředstavitelných 648 000 m2 (zřejmě 900 x 720 m) na horním konci a 324 000 m2 na dolním. Na druhou stranu jiné tabulky nesoucí tento hymnus uvádějí odlišné rozměry, přesněji 1 šar a 1 bur na horním konci a 5 šarů a 5 bur na konci dolním. To by znamenalo, že měl tento objekt více konvenční, pyramidální tvar s rozměry 36 m2 na horním konci oproti 180 m2 na dolním a 64 800 m2 na horním konci oproti 324 000 m2 na dolním. Odborníci jsou těmito rozměry i dispozicí zmatení a nabízejí tedy vysvětlení, že dolní konec znamená půdorys a horní konec celkový povrch stavby. Nicméně je třeba zdůraznit, že je Keš nepředstavuje pouze jedinou stavbu, ale je popisován jako celé město, které zkonzumuje nepřeberné množství dobytka a ovcí a ve kterém se prohání stáda jelenů. Zbytek třetí části obsahuje tajemná a těžko pochopitelná přirovnání horního a dolního konce chrámu k různým zvířatům, například divokým býkům či ovcím. Některá přirovnání jsou snad pochopitelnější – konkrétně přirovnání k pelikánovi plujícímu po hladině naznačuje, že bylo toto vznášející se město schopno přistát na moři a plout. To by potvrzoval i úryvek z úvodní Enlilovy chvály, ve které se uvádí, že kořeny chrámu jsou v Abzu, podmořské hlubině, případně přirovnání jeho dolní části k prameni v kontrastu horní části přirovnané k hoře. Horní a dolní část chrámu je v textu také přirovnána ke zbraním, konkrétně palcátu a sekeře.

Plaketa z chrámu Ninchursangy v Tell el-Obejdu

Domov Anunna

V následujících části je Keš nazván domovem Anunna, nebeských bytostí vznešeného původu, a především domovem Ninchursangy, bohyně stvořitelky zodpovědné podle mýtu Enki a Ninmach (jiné jméno Ninchursangy) za zformování prvních lidí podle Enkiho návrhu a instrukcí. Stvořitelskou roli Ninchursangy i jejího sídla stvrzuje i tento hymnus, ve kterém je chrám označen jako “dům, jenž rodí nespočet lidí” a “dům, v němž rodí se králové”. Dále, v páté části, Ninchursanga přímo asistuje při porodech odehrávajících se v tomto sídle, které snad mohlo být obrovskou zoologickou zahradou a biologickou laboratoří s vybavením umožňujícím umělé oplodnění, genetickou manipulaci a klonování jak lidí, tak četných druhů zvířat.
Předposlední část je věnována kněžím sloužícím v tomto chrámu a rituálům, které se v něm odehrávají za doprovodu rozličných hudebních nástrojů. Je nezpochybnitelným faktem, že si starověcí Sumerové, stejně tak jako jejich bohové, potrpěli na kvalitní hudební produkci a ve svých textech zaznamenali celou řadu strunných a perkusních nástrojů. Poslední část zakončuje celý hymnus s výzvou a zároveň varováním aby lidé přišli do města Keš, ale aby se zároveň nepřibližovali příliš bez náležité úcty a obdivu. Keš samozřejmě figuruje i v Hymnu na chrámy, kde je popisován takto:
“Ó mocný Keši, z nebes a země, vzbuzující hrůzu jako velká rohatá zmije, domove Ninchursangy, postavený na děsivém místě!”

Pečetní váleček s motivem stvoření člověka

Vesmírný původ

Detailní popis chrámu Keš nepochybně evokuje představu ohromného vzdušného, či dokonce kosmického plavidla, jehož interiér v sobě skrývá nejen biologické laboratoře, ale také rozsáhlé prostory s živými zvířaty a samozřejmě komnaty jeho velitelky, stvořitelky lidí Ninchursangy a zástupu Anunna, kteří ji doprovází a asistují jí v jejích úkolech. Je vcelku možné, že tato vznášející se základna sloužila jako mateřská loď Anunna a zajišťovala spojnici mezi kosmickou sférou a zemí. Dokladem pro to je častý výskyt spojení AN KI, které označuje nebe a zemi, v tomto textu. Termín ANKI však lze chápat i jako pojem pro vesmír nebo univerzum – souhrn nebeské a pozemské potažmo nehmotné a hmotné sféry. Spojením AN a KI došlo podle sumerských kosmogonických textů ke stvoření vesmíru jako takového a jejich opětovným oddělením bohem Enlilem opět na samostatné AN a KI vznikl hmotný svět obývaný rostlinami, zvířaty a posléze i lidmi.

පුරාණ මෙසපොතේමියාවේ ස්වර්ගීය මාවත්

මාලාවේ තවත් කොටස්